Sama proti Světu

21. září 2015 v 21:36 | Pavla Hanzlíková
Všichni jsme se narodili stejně malý se stejným pohledem na svět.Rodiče nás učili být slušní poděkovat za vše a pomáhat lidem.Ale zapomněli nám říct ,že i když mi pomáháme tak kdo pomáhá nám ?... když ty lidi tolik potřebujeme?Někdy jsem prostě sama,sama se světem,sama s pravdou,sama se lží.Měly bychom si za tleskat za to ,že v těch těžkých chvílích jsme pořád tady.Říkám tomu zkoušky života i ,když jsem prošla z odřenýma ušima jsem furt tady.Každý den s něčím bojuji.Od života ,už ani nic neočekávám ,protože vše co příjde je jen další zklamání.A proto ,už bych se měla postavit na vlastní nohy a řešit si tak i své problémy.Jednou tady pro nás nebude rodina,přátelé,blízcí.Jednou tady budeme jen my a budoucnost a minulost za námi do ,které se budeme vracet.Pokud nezačneme žít a neujasníme si určité priority.Měly bychom zdvihnout hlavy a podívat se kolem nás v čem vůbec žijeme.Záleží to jenom na nás jestli utečeme jak zbabělci a ,nebo zůstaneme poraženými jako vítězové.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 higurashi-tym-cikady higurashi-tym-cikady | E-mail | Web | 22. září 2015 v 15:59 | Reagovat

Jakmile člověk něco/někoho potřebuje, stává se to jistou formu závislosti, která člověka činí nesvobodným a slabým. Když nejde o naše biologické potřeby, kolikrát je lepší se prostě na ostatní svět vykašlat. To neznamená, že by se mu člověk měl postavit na odpor, všechny sprostě poslat někam a chovat se jako namyšlený idiot, ale neměl by být závislý na tom, jestli ho někdo podpírá a vodí za ručičku nebo ne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama