Červenec 2015

Útěk

30. července 2015 v 21:31 | Pavla Hanzlíková
Každý z nás před něčím ,nebo před někým utíká.Ať je to láska ,nebo okolí ,nebo svět a taky nejčastěji utíkají před sebou samotným.Uzavřou se do sebe a dělají ,že neexistují.Ale jak se říká "tichá voda břehy mele" nikdy nesmíme podceňovat lidi o ,kterých si myslíme že jsou jiný než my.Většinou se tyhle případy stávají kvůli jiné osobě.Například: někdo je (nás) zradil a už nechceme nikomu věřit ,nebo jsme někoho podcenili , ublížil nám ,zlomil srdce je prostě hodně případů .Lidi si neuvědomují jaké následky si ten druhý ponese ,někdo to nemusí brát tak z lehka jak si on sám myslí.Ale nadruhou stranu se člověk stímhle už narodí , že není středem pozornosti , že je rád sám a ,že nikoho kolem sebe nepotřebuje.Já osobně si myslím ,že není dobré být sám , musíme si někdy jak se říká vyplakat někomu na rameno ,popovídat si o těch intimních věcech,říkat si tajemství a mít jistotu , že tu pro nás někdo je . Ale ,někdo když někoho nemá tak je zoufalí a příjme mezi sebe kohokoliv . Musí mít lidi přečtené a vědět ,že se jim dá věřit.

"Sen" se stane REALITOU

29. července 2015 v 18:45 | Pavla Hanzlíková
Už ani nevím jestli se mám smát nebo brečet ,když vidím dnešní lidi ,jaký mají myšlení ,chytrost a inteligenci.Když vidím dnešní "dospělí " lidi příde mi ,že se chovají jinak než na svůj věk .Ano ,někteří lidi jsou nemocný ,ale já je taky proto nesoudím.Dnešní 13leté děti se chovají líp než dospělí.Někteří mají více rozumu ,inteligenci a dokáží se o sebe postarat.Máma mě vždy učila být samostatná ,aby když tu jednou nebude nikdo neví co se stane tak abych se o sebe dokázala postarat.A za to jí dávám velký DÍKY,protože když vidím 20leté lidi ,teří si bez maminky neutřejí ani prdel jak se říká, chce se mi smát ,ale i brečet.Neříkám ,že všichni jsou takoví to vůbec NE ,ale jedinci se najdou.To ,že dnešní lidi a generace takhle dopadnou jsem si myslela ,že se to stane jenom ve snu .Samozdřejmě ,že ty lidi vychovali rodiče takhle špatně ,ale sakra mají rozum a vědí jak se mají chovat.Už je to prostě jiné .A bude jak se říká i hůř.

Krásné chvíle

28. července 2015 v 22:15 | Pavla Hanzlíková
Každý znás si své krásné chvilky prožívá tak jak chce on sám a co je pro člověka samotného ,štěstím.Ráda volný čas trávím s rodinou a ,když si chci užívat tak se s vími kamarády .Nejlepší na mích kamarádech je to ,že jsou stejný jako já .Nebojí se říct svůj názor jsou bláznivý a je jim jedno jesttli si udělaj ostudu .A to je to nejlepší na mích kamarádech .I když to jsou někdy těžké chvíle najde se někdo kdo to dá zase dohromady a kdo tu prasklinku v našem vztahu slepí.Pomáhají mi a já jím to oplácím stejně.I kdybych měla jenom jednoho kamaráda tak i tak budu šťastná.Nesoudím lidi podle vzhledu ,ale podle chování.Né každý má krásné kamarády a já se za to nestydím :).Mají dobré srdce a v hlavě to mají srovnané né jako někteří .Někdy jsem se v kamarádech spletla ano přiznávám a kdo ne .Nejsem až tak blbá abych neviděla faleš sice bylo trochu pozdě ,ale furt lepší pozdě než vůbec .Nic si nenechám líbit tak ty lidi ,kteří se nazívají "kamarádama" můžu rovnou poslat daleko oddemě .Někdy člověk musí být přízný aby ostatní pochopili ,že nejsou hadr aby s nim takhle zacházeli.

Podívat se! Nepodívat se!

28. července 2015 v 19:06 | Pavla Hanzlíková
Někdy se ptám jestli to byl vůbec sen nebo nebyl.Mám hrůzy jak se říká z "duchů" ano věřim na ně ,někdo určitě ne dokud nezažije to co jsem zažila já tak neuvěří:).Děli se mi tak zvaný"divný" věci o ,kterých nechci už ani mluvit.Když jsem byla malá tak mě rodiče a prarodiče vždycky strašili že pod postelí je strašidlo.Jako malá jsem na to věřila a doteť se bojím jako ta malá holka.Když slyším takové ty divné "zvuky" pokaždé si říkám to de od spoda nedívej se dolů nedívej se dolů!! Nevydržím to rozsvítím si po celém pokoji a podívám se.Někdy nevím jestli to je sen nebo není ,protože když se mi něco zdá tak je to jak živé a druhý den se to doopravdy stane ! Jde z toho až hrůzá .Když jsem někde po prví na nějakém místě např:(jsem v lese podívám se na mobil a je 13:00) tak nějaký den se mi stane to co se mi zdálo .A v tu chvíli si řeknu ,že jsem tu už někdy byla.Najednu stranu je to dobrý,protože vím co se stane a na co se připravit a koho mám upozornit na neštěstí.Ale přece jenom je to děsivý.

Nejkrásnější místo

27. července 2015 v 22:22 | Pavla Hanzlíková
Moje nejkrásnjší místo kam já chodím se vybrečet vyřvat svůj hněv, když mi je smutno, když jsem šťastná.Je místo uprostřed louky kde se pase kolem mě stádo koní je to tak nádherný ,když ty koně vycejtí jak se právě cítíte.Když v tom stádě se najde nějaký "divoký " kůň pokaždé mě pochopí ať je to jaký koliv kůň.Rozumím si s nimi .Každý pád ze sedla každá vzpomínka dobrá rada do života .Další pokrok další dokonalá chvíle. Jsem ráda , že jsem našla svůj oblíbený sport ,který mě vážně baví a budu v něm pokračovat dokud mě nepřestane bavit.Chci dokázat , že mám i na víc a budu prostě kopat tunel k mému snu dokud se nedostanu k pokladu k pokladu,který mě naplní štěstím .

Summer

25. července 2015 v 12:49 | Pavla Hanzlíková
Já osobně léto miluji ,někdo má rači jiné období ,ale léto je u mně prostě to nej.Jsou prázdniny je teplo ,užívám si s kamarády , nic mě netrápí jsem šťastná a mám se fájn.Lidi co mě nemají rádi tak co ať zustánou lidma jsou prázdniny na co to řešit.Neřeším rodiče a řeším jen to co je pozitivní .Užívám si s kamarádkama s kamarády ,ale stejně nejlépe podle mě nejlépe ztrávené léto je u koní .Ten nádherný pocit ,když jsem s nimi.Vždyť léto je jenom jednou za rok ,tak ať to srtojí za to .V létě o prázdniny zažijeme tolik zážitků a krásných chvílí a ty špatné ať na ně nemyslíme .Plníme si přání a žijem na plno . Jediná sociální síť u ,které sedím je Blog jinak vše vypnu a nic neřeším.A jsem ráda ,že to tak je .Nemám vůbec pojema o čase hlavně , že si to užívám. Den je nekonečný a noc krátká .Přece jenom život je krátký a proto bychom si měli užívat tyto krásné slunečné dny.

Bojovat

23. července 2015 v 22:38 | Pavla Hanzlíková
Tetnto život a svět je jeden velký "boj" boj o přežití , když to tak nazvu.Každý znás má v životě problémy ať se to týče čehokoliv.Někdy jsou chvíle kdy prostě nikdo neví jak dál .Někdy se člověk sekne na jednom bodě a zůstane na místě až potom příjde někdo kdo mu pomůže .Může se to tak stát , ale i nemusí . Samzdřejmě že mi v mém životě pár lidí dost pomohlo,ale své problémy si ráda řeším po svém.Moc se lidem nesvěřuji se svíma problémama ,protože nedá se věřit každému .Buď je to nezajímá a nebo jsou rádi ,že ty problémy mám .Jasné ,že nemluvím za všechny ,ale určitě se někdo najde kdo to má stejné jako já . Někdy snad nepochopím proč takový život je ptám se zasloužím si to ? "či ne". Ale co asi to tak má být .Bojuju se životem a s lidma kolem mě

Jít s davem

21. července 2015 v 16:53 | Pavla Hanzlíková
Někdy si připadám jako černá ovce mezi bílýma,odlišná né moc zajímavá,jiná,ale přece jenom něčím zvláštní .Ale tento případ se ztává málo .Většinou se ztává to že jsem úplně stejná jako ostatní nejsem ničím vyjmečná jsem prostě stejná "ovce".Prostě jdu jak se říká " s davem" neohlížím se neříkám názory jen jdu dál po cestě .No zapoměla jsem říct , že to se ZTÁVALO teď už ne . Už se u mě projevila úcta k sobě samé a respekt a důvěry a přísnost. Už jsem se prostě ozvala a říkám názory na lidi ,který znám třeba jenom krátce už nechci být ta holka ,která jen seděla a mlčela.Už mě nebavilo být stejná jako ostatní lidi tak jsem si to prostě musela zařídit já sama. Když se mi něco nelíbí a nejsem s tím spokojená nikdo mi nepomůže mi ten problém vyřešit musím prostě sama začít dřít.I když se to někomu nelíbí já jsem ráda za to jaká jsem .Lidi by mě měli mít rádi proto jaká jsem a proto jsem se takhle změnila ,abych zjistila kolik lidí tu nasvětě je aby mě měli rádi upřímnou, otevřenou,milující,přísnou,smyslem pro život a usměvavou .Proto jsem teď jiná ,ale vlastně já nejsem až tak jiná jsem to furt já jen v lepší podobě .

Blog

12. července 2015 v 12:44 | Pavla Hanzlíková
Teď tu týden nebudu takže nebudu psát žádné články... :) Měj te se :)

Ve hvězdách

12. července 2015 v 1:27 | Pavla Hanzlíková
Už ani nevím kde jsem a kde žiju v tom to světě je už snad vše ztracené. Nikdo nemá ani kousek respektu ke starým lidem ,kteří si prošli tím to krutým světem.Nejlepší by bylo kdybych dostala nějaký návod na to jakou cestou mám jít ,když jsem nerozhodná .A jak vlastně celkově žít v tom to světě abych přežila .Někdy si říkám kde to asi tak může být napsaný přece jenom někde musí být můj cíl cesty.A co když je "ve hvězdách?" .Je tak krásné je pozorovat a myslet si , že nám pomůžou se dostat z našich problému. To co se stane tak ať se stane .Buď se to tak mělo stát nebo to tak bůh chtěl.Chci aby mi ukázaly cestu k mému štěstí a k mému životu ,ale nikdo mi nemůže úkazat směr cesty za svím životem kromě hvězd.I když hvězdy neumí mluvit tak já s nimi přesto mluvím ,protože jsou jediný kteří mě vyslechnou a jakékoliv moje tajemství si nechají pro sebe .Potom už mohu jenom doufat ve znamení v mém snu . Z ničeho nic příjde překážka ,kterou jsme ani nečekali a ani jí nečekal nikdo jiný no prostě to tak je . A my jsme tu od toho abychom soupeřili ,bojovali a měli smysl k životu

Dlouhá cesta

10. července 2015 v 17:31 | Pavla Hanzlíková
V dněšní době může být opravdový člověk čím koliv můžete být slavný oblíbený a nebo tím čím jste vždycky chtěli být. Ale jenže v dněšní době má spousta lidí problém jít si za svím snem a to většinou protože jim chybí sebedůvěra, odvaha strach z toho že se jim okolí bude smát a zdají to jít po své cestě za štěstím.Ale pokuď přestanete věřit těm co se vám smějí a nevěří vám, že to dokážete a začnete vidět v sami sobě,vidáte se s vím snem tak to jednou dokážete. Je jedno jak dlouhá vaše cesta bude ,je jedno jak dlouho ta cesta bude trvat. A když si jdete za tím čím jste chtěli a pominete všechen strach tak na konci vás čekají hvězdy děkujeme že nám někteřá pomáhate si plnit naše sny, protože my sami by jsme to nedokázali .Jsou tu lidi ,kteří nás podporují ,ale nadruhou stranu nám to nepřejí .Tak či tak děkuju těm lidem ,kteří mi to nepřejí ,protože takovou radost abych se vzdala jim neudělám.A děkuji těm lidem ,kteří mi to přejí a podporují mě .

Můžu být prosím šťastná ?

8. července 2015 v 0:41 | Pavla Hanzlíková
Moje poslední slova ,které jsem na něho vyčerpala byla"už ne už chci být šťastná".V jeho očích se ukrývala faleš ,ale ještě to že každou by svedl svím pohledem.Lituji toho ,že jsem s ním kdy něco měla a dotýkala jsem se ho a mluvila na něj .Byla jsem tak hloupá a naletěla jsem mu ,ale já za to nemůžu už dlouho jsem neslyšela tak milý řeči co mi říkal,Každá holka potřebuje být pochválnená a polichocená.V tu chvíli jsem byla na dně a tak toho využil teď si může říkat co chce a jak chce už nebudu ta hodná holčička ,kterou zná(znal).Lituju ty ostatní dívky ,které taky takhle naletěli tomu kurevn*kovi :)Už se nechci trápit a ubližovat si a ničit si zdraví kvůli němu ,Nevím co jsem na něm viděla je to jenom nula ,která hledá oběti.Kamarád mi pomohl se z tohodle všeho dostat a pořádně mu dal co pro to ani jsem nevěděla , že tu pro mě ještě někdo je :).Už chci být šťastná a né se trápit .

Život ve snu

7. července 2015 v 11:34 | Pavla Hanzlíková
Jako malá jsem si představovala ,že můj život bude jako pohádka ,ale přitom mi příjde že je to jenom jeden velký omyl .Nikdo nemá a ani nemůže mít úplně dokonalí život jako ve snu a jak si on sám představuje pokaždé se najde nějaká překážka,která vám skříží cestu ke štěstí k dokonalému životu.Určitě si někdo řekne ,že to není pravda že on má dokonalí život ,ale musí si přece jenom přiznat ,že se lano nedá prostě někdy přetrhnout.Krásný život mám jen ve snu,pokaždé se mi zdá nějaké přání ,které chci aby se mi vyplnilo a zaplnilo mi místo v mém nedokonalém životě .Když něco chci tak si za tím jdu .Dívám se do budoucnosti a né do minulosti.Všichni víme jaké to je ,když se nám nevyplní některé sny je to pocit zklamání a lítosti toho že jste pro to nemohli udělat víc.Je jasné že mám přání ,které jsou spíše finančně založené,ale vážně to jediné co si přeju je aby moje rodina byla šťastná ,pohromadě a měli smysl pro život .

Láska a jiné závislosti

6. července 2015 v 22:52 | Pavla Hanzlíková
Radím ostatním jak se mají chovat ve vztazích ke svím partnerům a sama to mám v hlavě a v lásce pomíchané.Někdo je závislí na drogách někdo na lásce někdo na sexu a někdo na alkoholu a podobně . Ani nevím na čem jsem já závislá asi na lidech ,kteří mě podporují.Láska ach to slovo "láska" už mě tolikrát udělala šťastnou ,ale i smutnou ,zničenou.Láska dělá divy .Děláte věci,které se předtím nikdy nedělali,dělá z vás zamilovaného blázna,který se nedokáže udržet na uzdě.Přesvěčí vás o tom že je krásné milovat i toho neprevého i když to poznáte po čase.Buď jak se říká trvá na vždy ,nebo naopak rychle vyprchá.
Dokáže s váma zacloumat jako s kusem hadru .Neumí se kontrolovat to už musíte vy sami, ano a jde to dost těžko.!
Lidé ,kteří jsou závislí na drogách pociťují stejný pocit jako když do vás udeří láska.
Lidé ,kteří jsou závislí na sexu pocitují také to samí jako když do vís uděří láska.
A alkohol a tom už ani nemluvím .
U toho všeho jsou stejné pocity ,ale láska vám tolik neublíží jako tyto věci.

V jeho očích

6. července 2015 v 12:16 | Pavla Hanzlíková
Ty jeho modré prolhané oči by oblbli snad každého. Jeho oči říkají že je hodný milý a dokáže milovat ,ale pravda je opakem má v nich chlad,faleš,lži ,podvody ,pýchu .Já osobně když vidím člověka tak si všimnu jeho očí a podle toho poznám o jakého člověka se jedná dokuď jsem nepoznala toho kluka ,který oblbne svede a nechá být .Ještě že jsem nedopadla tak špatně jako ostatní dívky . Věděla jsem že v jeho očích je i něco špatného ,ale byla tam ta touha po kořisti. Ještě že nejsem tak hloupá a slepá ještě že jsem si toho všimla za včas .Nikdy jsem neviděla člověka který má v sobě takový šarm ale i faleš a svini .
Těm co ublížil mu to za včasu vrátí a ať se těší jen na to nejhorší ,protože nebude lehké aby se s tím vyspořádal.A my budeme ty co se budou smát na posled .

Už neustoupím

6. července 2015 v 9:31 | Pavla Hanzlíková
Byla jsem taková ta holka co pomáhala lidem v nouzi když to doopravdy potřebovaly. Ať to byli kamarádi nebo nepřátele ať si o to žádali nebo ne .Skoro nikdy jsem se nedočkala díku .To blbé jedno slovo ,které by mě zahřálo u srdce a ten blbí pocit že jsem pro někoho udělala něco dobrého.Jako malá jsem vždycky chtěla pomáhat lidem .Ale ano poznala jsem jaký lidi doopravdy jsou než mi začala puperta byla jsem opakuju BYLA jsem naivní .Neviděla jsem v těch jejích očí , to že to mají na háku.
Začala jsem přemýšlet o tom jaké by to bylo kdybych jim řela ne .A od mích 11 let začala moje upřímnost .Lidi ,kteří mi v minulosti ublížili jsem se k nim otočila rovnou zády.Pomáhám jen přátelům ,kteří tu při mé stojí a když mám problém můžu se na ně obrátit jak se říká "v nouzi poznáš přítele".Možná jsem ,některým lidem ublížila ,ale to jen proto že oni v minulosti ublížili mě .Konečně jsem se podívala kolem sebe a otevřela oči.Už nikdy neustoupím lidem ,kteří mi nesahají ani pod kotníky.

Nikdy

5. července 2015 v 22:01 | Pavla Hanzlíková
Vždycky jsem měla usmyslné své cíle v hlavě a i své sny ,nechával jsem si je pro sebe.Vždy jsem si říkala co můžu a co nemůžu udělat na co mám a na co nemám .Dávala jsem si v hodně věcích ultymátům.Lidi ze mě dělají člověka s cílem . Dokážu si nosit zodpovědnost za svoje problémy a poprat se s věcma ,který jsou většinou nezvladatelné.Každý večer si lehnu na zem a pozoruju hvězdy a chodím si pro radu ,čekám na znamení zda to má cenu nebo ne.Ale pokaždé v té hrozné a smutné chvíli si vzpomenu na rodinu na přátelé kolem mě a na lidi ,kteří tu při mě furt a stále stojí . A potom nastane ta věta ,kdy se zvednu ze země a řeknu si "Dost " "Nikdy nepřestávej bojovat za svoje sny" . Někdy mám svoje sny až opravdu posazené hodně vysoko ,ale proč si je nesplnit proč to neprožívat ty krásne chvíle ."Žádný cíl není tak daleko,aby na něj nedosáhla křídla tvých snů" pravidlo kterým se budu řídit ! Nikdy nepřestávej věřit .

Něco o mě

5. července 2015 v 21:48 | Pavla Hanzlíková
NĚCO O MĚ
Jmenuju se Pavla Hanzlíková a je mi 13 let. Úspěšně jsem prolezla 7 třídou :D měla jsem jít do 8 třídy :).No asi když se řekne 13 let tak si usmyslíte že moje texty budou nic moc ano možná ano ,ale jen aby ste věděli píši od srdce :) Budu psát o svém životě nebo to co jsem prožila , budu jsem psát dobré ,ale i špatné chvíle něco jako do deníku . Ráda jezdím na koních jezdím western :) moje záliby : sport koně kamarádi tanec:) .S mojí rodinou to nemám až tak lehké nikdy se jim snad nezavděčím rodiče byli už jendou rozvedený ,ale dali se zase dohromady kvůli jejich rozchodů a hádek se mi horšil průměr ve škole ,ale už je to zamnou :) Nemyslím si o sobě že jsem hezká holka ale ostatní to říkají .Ráda chodím do posilovny:) Nedávno jsem měla vztah ,který vydržel docela dost dlouho :).U mě je prblém ten že každému řeknu do očí svůj názor jsem hodně upřímná ,ale dokážu se ovládat a dokážu říct o lidech co si myslím jen když to chtějí vědět ,a nebo když je vhodná doba :).Lidi zamnou chodějí pro radu co se týče vztahů a sama to mám dost proházené ve své hlavě .